Seděla na jedné z mnoha zídek...
29. 1. 2008
Seděla na jedné z mnoha zídek, co se v takovém normálním městě nachází, a třepotala nohama. Ruce měla složené v klíně, hlavu skloněnou.
Přemýšlela nebo snad na někoho čekala, jak si řekli mnozí, co kolem ní prošli?
Uhladila si sukýnku, která ji splývala až pod kolena. Natáhla nohy a pohledem zkontrolovala stav špiček svých střevíčků.
Vítr si pohrával s jejími hnědými loknami a nechával je poletovat kolem její zamračené tváře.
Na zem pomalu padal černý závoj noci a ona pořád seděla, skoro bez hnutí na sluncem vyhřáté zídce a pozorovala.. Co pozorovala?
Snad část chodníku, co měla pod sebou, snad špičky černých bot, které se pohupovaly sem a tam, snad jiné osoby, co se ani nenamáhaly ji počastovat svým pohledem a spěchaly neznámo kam.
Zvedla hlavu a v jejím zorném poli se objevil měsíc. Pomalu dorůstal a chybělo jen málo, aby se stkvěl v plné kráse úplňku.
Pousmála se.
Přestala vnímat to, že sedí opuštěná, sama, smutná a plně se soustředila na bledou kouli na obloze, v jejiž paprscích se její světlá blůzka leskla jako tekuté stříbro.
Úsměv se stával širší a širší, až se přistihla, že se usmívá, jako kdyby před ní stal ten, komu svěřila své srdce.
Objal jí kolem ramen a posadil se vedle ní.
"Tak přece jsi přišel." broukla a položila hlavu na jeho pevné rameno.
Jeho bledé prsty pohladily úsměvem zklidněnou tvář. Jedním rychlým pohybem ji zdvihl a posadil ji tak, aby se skoro celá schovala v jeho náručí.
Chvilku ji hladil po vlasech, chvilku ji jen tak držel a slyšel její tichý pláč.
Pohlédl do uplakaných očí.
Neodolal.
Políbil ji.
Seděla tak, jak seděla hodiny předtím. Nohami pohupovala sem a tam, ruce hladily drsný beton, jehož povrch se zedník pokoušel uhladit, ale nepodařilo se mu to.
Na tvářích jí usychávaly slzy.
vděčně pohlédla na měsíc.
Ještě chvilku jen tak seděla, pak se odrazila a jen tiché, zdalující se klapání střevíčků po ní zůstalo.
Přemýšlela nebo snad na někoho čekala, jak si řekli mnozí, co kolem ní prošli?
Uhladila si sukýnku, která ji splývala až pod kolena. Natáhla nohy a pohledem zkontrolovala stav špiček svých střevíčků.
Vítr si pohrával s jejími hnědými loknami a nechával je poletovat kolem její zamračené tváře.
Na zem pomalu padal černý závoj noci a ona pořád seděla, skoro bez hnutí na sluncem vyhřáté zídce a pozorovala.. Co pozorovala?
Snad část chodníku, co měla pod sebou, snad špičky černých bot, které se pohupovaly sem a tam, snad jiné osoby, co se ani nenamáhaly ji počastovat svým pohledem a spěchaly neznámo kam.
Zvedla hlavu a v jejím zorném poli se objevil měsíc. Pomalu dorůstal a chybělo jen málo, aby se stkvěl v plné kráse úplňku.
Pousmála se.
Přestala vnímat to, že sedí opuštěná, sama, smutná a plně se soustředila na bledou kouli na obloze, v jejiž paprscích se její světlá blůzka leskla jako tekuté stříbro.
Úsměv se stával širší a širší, až se přistihla, že se usmívá, jako kdyby před ní stal ten, komu svěřila své srdce.
Objal jí kolem ramen a posadil se vedle ní.
"Tak přece jsi přišel." broukla a položila hlavu na jeho pevné rameno.
Jeho bledé prsty pohladily úsměvem zklidněnou tvář. Jedním rychlým pohybem ji zdvihl a posadil ji tak, aby se skoro celá schovala v jeho náručí.
Chvilku ji hladil po vlasech, chvilku ji jen tak držel a slyšel její tichý pláč.
Pohlédl do uplakaných očí.
Neodolal.
Políbil ji.
Seděla tak, jak seděla hodiny předtím. Nohami pohupovala sem a tam, ruce hladily drsný beton, jehož povrch se zedník pokoušel uhladit, ale nepodařilo se mu to.
Na tvářích jí usychávaly slzy.
vděčně pohlédla na měsíc.
Ještě chvilku jen tak seděla, pak se odrazila a jen tiché, zdalující se klapání střevíčků po ní zůstalo.
Komentáře
Přehled komentářů
To je tak nádherně smutný.. povedlo se ti to asi tak jako všechno ;-)
Diplom
(Dadulinka, 14. 3. 2008 19:23)Sorry,ale nevěděla jsem,jak jinak ti to dát vědět,takže-máš u mě diplom.Pokud si tohodle zdělení všimneš nějak extra pozdě,najdeš svůj diplom v rubrice ,,Vaše výhry"
smutný
(wonti, 30. 1. 2008 13:44)Zdá se mi to nebo poslední dobou píšeš spíš smutný věci???:) Jinak samozřejmě krásný :D
=')
(Tarantule, 8. 7. 2008 9:03)