Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šíp bez luku aneb Sagittae

3. 9. 2007

Paží prochází nepříjemná síla, které se svaly vzpírají…
Prsty se zaháknou o tětivu…
Osudová vteřina…
Svist…
Tětiva vystřelila šíp, jenž teď sviští po dráze, kterou mu určilo střelcovo oko…
Dřevo zakončené ostrou, kovovou špičkou protíná vzduch..
Zasahuje svůj cíl…

 Propojil jsem své prsty do stříšky a netrpělivě pohlédl na upíra svěřujícího se mi se svým problémem.
Vyslechl jsem ho, i když bych pro dnešek nejraději opustil Knížecí Síň a odešel si odpočinout do své rakve, pořádně se najíst do jídelny nebo by stačila pouhoupouhá osvěžující sprcha v Síni Perty Vin-Grahla.
Ledová koupel,která probudí mé smysly jenž jsou den ode dne slabší a k ničemu. Proč jen ta hloupá válka musela začít?? Kdybych alespoň nebyl Knížetem a mohl jít bojovat.Čestně....třeba i čestně zemřít. Nemusel bych poslouchat trápení ostatních upírů a řešit problémy, o nichž se lidem ani nezdá. Zabil bych Harsta. Zpropadený vampýr! A jeho pán! Nenávidím ho. Ne, nemůžu se nechat ovládat zlobou. Jsem kníže. Mučení a utrpení přihlížet stále více přibývajících mrtvých upírů. Ne jen upírů....hlavně nejlepších přátel.....
Má mysl se vrátí k upírovu problému a rychle vyslovím nějakou rozumnou radu, která by mu nebo někomu jinému neublížila, a přesto aby byl spokojen.
Poté se zvedám z trůnu a odcházím. Se slovy omluvy opouštím Knížecí Síň.
Nejlepší přátelé…
Viděl jsem z Hory během těch dlouhých let, co válka trvá, odcházet tolik upírů a málokdo z nich se vrátil. Jeho jméno bylo smazáno z Kamene Krve a my, uvězněni zde v Hoře, jsme mohli jen spekulovat, co mohlo toho či onoho upíra potkat za smrt.
Mělo by to skončit! Jak rád bych je zabil.. Své vlastní ruce omotat kolem jejich hrdel, čepelí svého meče či dýky proťat tepny schované pod kůží jejich krků, vzít jim život z jejich prokletých těl.
U Charny, jak já je nenávidím.
Ve válce je nenávist a chuť pomstít se největším hnacím motorem, co existuje. Hnací motor, co sice pohání stovky myslí, ale ničí tak tisíce, miliony snů, vztahů, životů…
Bohužel, už nemůžu být knížetem ... ovládá mě hněv... nechci nikomu zničit či sebrat život jen kvůli mé nenávisti kořenící v srdci, prorůstající hrdlem a kvetoucí v mé mysli. Nebylo by to.... fér?? Musím z Hory odejít, odejít a pomstít své druhy.... druhy, jenž mi zabil stejný pocit, jenž ve mě vzkvétá.....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář