Kayah opět provokuje, Kurda k zlosti zas boduje...
13. 9. 2007
"Kurdo?" nesměle nakoukla do cizího pokoje.
Usmál se na ni z postele.
"Pojď dál."
Zamračila se.
"Co potřebuješ?" Shrnul dokumenty, co doteď četl, na podlahu a pokynul ji, aby se položila vedle něj.
"Možná to bude znít neuvěřitelně, ale.. chci si jen popovídat."
Pomalu se odtáhla od zavřených dveří a posadila se vedle něj. Přitáhla si kolena pod bradu a zahleděla se do koutu jeskyně.
"Hm, poslouchám." protáhl se.
Začala potichu vyprávět, co ji tížilo na srdci, zároveň při tom čím dál častěji pokukujíc po upírově pohledné tváři.
Občas ji skočil do řeči, občas nesouhlasně kýval hlavou mumlajíc si pod nosem něco v tom smyslu, že je blázínek.
Teď už neodtrhávala pohled od Kurdovy tváře. Hleděla na tři zřetelné jizvičky na levé tváři. Natáhla paži a konešky prstů ji lehce pohladila.
Pousmál se, když se položila vedle něj. Dostatečně blízko, že mohl spatřit, jak se jí při každém nádechu rozšiřuje chřípí a rty se chvějí.
Byla blízko, blizoučko...
Olízla jeho rty a zadívala se do modrých očí.
"Copak?" zeptal se se zajiskřením v očích.
"Nic," odpověděla a opět špičkou jazyka opsala jeho spodní ret.
Ležela vedle něj v měkké posteli a hrála si.
Aniž by si toho všimla, jeho pravice hbiě vklouzla pod její bok a on si ji přitáhl blíž, že mezi nimi nebyla už žádná zóna bezpečnosti.
"Kurdíne," řekla posměšně a zamračila se.
"Ale no tak, Kay," odvětil klidně a pousmál se. Poté přitiskl své rty k jejím a s něžností, která u něj byla pověstná, ji políbil.
Poddala se jeho rtům žmoulajícím ty její, jazyku lechtajícím ji na patře, dlaním hladícím její šíji.
"Dost..." vydechla.
Odtáhl se od ní a jeho smích se odrážel od stěn pokoje.
"Zatracený Kurdo Smahlte."
"Ty sis začala." podepřel si hlavu dlaní a měřil si ji uličnickým pohledem.
Zhluboka se nadechla a posadila se.
"Nu, asi půjdu. Díky ti za vyslechnutí."
"Nemáš zač."
Natáhl se pro popsaný list papíru ležící u postele a znovu se do něj začetl.
A tak to dopadá, když si to s tímhle hezounem hezky vyříkáte a udobrucháte se s ním... mhm, strašný :-D
Usmál se na ni z postele.
"Pojď dál."
Zamračila se.
"Co potřebuješ?" Shrnul dokumenty, co doteď četl, na podlahu a pokynul ji, aby se položila vedle něj.
"Možná to bude znít neuvěřitelně, ale.. chci si jen popovídat."
Pomalu se odtáhla od zavřených dveří a posadila se vedle něj. Přitáhla si kolena pod bradu a zahleděla se do koutu jeskyně.
"Hm, poslouchám." protáhl se.
Začala potichu vyprávět, co ji tížilo na srdci, zároveň při tom čím dál častěji pokukujíc po upírově pohledné tváři.
Občas ji skočil do řeči, občas nesouhlasně kýval hlavou mumlajíc si pod nosem něco v tom smyslu, že je blázínek.
Teď už neodtrhávala pohled od Kurdovy tváře. Hleděla na tři zřetelné jizvičky na levé tváři. Natáhla paži a konešky prstů ji lehce pohladila.
Pousmál se, když se položila vedle něj. Dostatečně blízko, že mohl spatřit, jak se jí při každém nádechu rozšiřuje chřípí a rty se chvějí.
Byla blízko, blizoučko...
Olízla jeho rty a zadívala se do modrých očí.
"Copak?" zeptal se se zajiskřením v očích.
"Nic," odpověděla a opět špičkou jazyka opsala jeho spodní ret.
Ležela vedle něj v měkké posteli a hrála si.
Aniž by si toho všimla, jeho pravice hbiě vklouzla pod její bok a on si ji přitáhl blíž, že mezi nimi nebyla už žádná zóna bezpečnosti.
"Kurdíne," řekla posměšně a zamračila se.
"Ale no tak, Kay," odvětil klidně a pousmál se. Poté přitiskl své rty k jejím a s něžností, která u něj byla pověstná, ji políbil.
Poddala se jeho rtům žmoulajícím ty její, jazyku lechtajícím ji na patře, dlaním hladícím její šíji.
"Dost..." vydechla.
Odtáhl se od ní a jeho smích se odrážel od stěn pokoje.
"Zatracený Kurdo Smahlte."
"Ty sis začala." podepřel si hlavu dlaní a měřil si ji uličnickým pohledem.
Zhluboka se nadechla a posadila se.
"Nu, asi půjdu. Díky ti za vyslechnutí."
"Nemáš zač."
Natáhl se pro popsaný list papíru ležící u postele a znovu se do něj začetl.
A tak to dopadá, když si to s tímhle hezounem hezky vyříkáte a udobrucháte se s ním... mhm, strašný :-D
Komentáře
Přehled komentářů
che che, kay, to bych do ebe nikdá neřekla :D:D:D tohle dílečko je zkrátka úžasné, čekala jsem všechno možné, ale tohle jediné ne, a proto se mi to tím víc líbilo. :-)
:D:D:D
(Silmarilien-Palantírilien, 13. 9. 2007 17:29)