Jdi na obsah Jdi na menu
 


Měl jsem tě rád, Krásko...

29. 7. 2007
Zahalen do svého černého pláště stojím a dívám se, jak se v Síni poslední cesty shromažďují ostatní upíři. Zády se opírám o zadní stěnu místnosti a nemám odvahu podívat se dopředu. Tam, kde stejně jako před několika měsíci ležel on..
Ten, jehož skutky mnozí obdivovali, ten, co jim byl přítelem...
Teď tam leží ona...
S bolestí v srdci vzpomínám na její klidnou tvář a smutný pohled, který... Který se mi dostal až do morku kostí.
Vím, že já jsem patřil mezi hrstku těch, kteří ji směli doprovázet na její cestě.. cestě za Smrtí.

S výčitkou se podíval na tu, co jemně stiskla jeho paži a postavila se po jeho levici.

Přiznávám...
Měla pravdu. Měl jsem pro ni zvláštní slabost. A zkoušky, které jsem pro ni připravil.. Jen první a poslední dvě ji mohly připravit o život.
Omlouvám se jí za můj malý prohřešek. Přesto ho však nelituji.
Nikdy nelituji, Olah. Nelituji ničeho, co jsem si k tobě dovolil, či nedovolil.

Odtáhl se, když se k němu upírka zlehka přitiskla.
Jeho zachmuřená tvář jasně vyjadřovala, že.. že dnes ne.

Nikdy z mé mysli nezmizí vzpomínka na tu noc, kdy Vandža přinesl do Hory Lartenovo mrtvé tělo a tebe: polomrtvou hlady, žízní, šíleností, která se ti usadila v hlavě a v rozbolavělém srdci.
Možná jsem nebyl tím pravým, kdo tě měl zpátky přivést k normálnímu životu, ale s Kay jsme se všemožně snažili.
Nakonec...
Sama jsi si vybrala.

Nikdy, nikdy ti nebudu vyčítat tvůj výběr, Olah.

Zvedl hlavu a šedé oko se zadívalo na tu, která tu dnes s nimi byla naposled.

Měl jsem tě rád, Krásko.

Vyběhl ze Síně. Sám nevěděl jak, ale ocitl se v Síni Sluna Konpase. Pod ruku se mu připletl jeden z pytlů visících na řetězech ze stropu. Bezmyšlenkovitě do něj jeho pěsti bušily, až v jedné vteřině zasekl do hrubé kůže své ostré nehty. Jedním trhnutím pytel rozpáral a svezl se k zemi.
"Vanezi..." přiběhla k němu a schovala upírovu hlavu ve svém objetí.
Po několika desítkách let klečel na podlaze, kňučel a brečel do jejích šatů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

bééééééééééé

(arra, 29. 8. 2008 22:46)

ja brečim!!!

TY BIDO!!!!

(trilia, 16. 10. 2007 13:47)

Kaja to je tak krsne,a smutne ze móm co robić abych sie tu teraz w tej počitačovej učebnie ve škole nie rozbeczała:(.....sice sie vaneza przedstawujym kepke inaczy...ja to z tym pytlym było super ale jo by to zrobiła tak ze by ze złościóm do tego młócił a prziszła by za nima Kayah a domuciła by go ku pkaczu aby to ze siebie dostok, ale to je ynym moja werze....inaczy ta povidka je NADHERNO....ynym obdiwujym Kayah,jak sie zachowała nie wiym czybych to tak hrde zwladła....FAKD KRASNE

:´(

(Silmarilien-Palantírilien, 19. 8. 2007 20:10)

ta povídka perfektně vyjadřuje všechen smutek a všechnu bolest, kterou po dočtení PKTO cítím. :´(