Ach ta Olah...
26. 6. 2007
Nabral další lžíci míchaných vajíček a pohledem zkontroloval dítě objevující zákoutí síně Chledona Lurtha.
Dítě jeho pohled opětovalo a zazubilo se.
Krok, druhý, třetí, řach.
Strhla na sebe prázdný talíř, který ji ještě před dopadem na podlahu stačil uhodit do čela. "Uááááá..." ozval se v Síni nelidský jekot.
Nejdřív si ho nikdo nevšímal, ale postupně slábly všechny upíří hlasy, až na:
"Lartene Hroozley! Okamžitě ji utiš!"
Ten jen pokrčil rameny a vložil si do úst poslední sousto své snídaně.
"Asi ji půjdu.." vstával od stolz Gavner.
"Kdo se Olah dotkne," zavrčel oranžovovlasý upír. "Ten bude mít co do činění se mnou a mými dýkami."
Gavner se posadil zpátky a naproti sedící Vandža se zašklebil.
"A ty se nesměj, nebo dostaneš lžící po hlavě."
"Jak to mluvíš s Knížetem, Hroozley?" zamrkal Vandža rádoby zlostně.
"Tak, jak se sluší, pane." vstával Larten a odnášel použité nádobí.
"Dělej něco s tím dítětem, prosím. To se nedá vydržet." přichomýtla se k němu Arra.
"Grrr," zavrčel Larten a odcházel z jídelny. Ve dveřích se otočil a křikl:
"Olah, odcházím."
Dítě se rychle zvedlo a co ji nožky stačily, cupitala za svým nejmilejším upírem.
Dítě jeho pohled opětovalo a zazubilo se.
Krok, druhý, třetí, řach.
Strhla na sebe prázdný talíř, který ji ještě před dopadem na podlahu stačil uhodit do čela. "Uááááá..." ozval se v Síni nelidský jekot.
Nejdřív si ho nikdo nevšímal, ale postupně slábly všechny upíří hlasy, až na:
"Lartene Hroozley! Okamžitě ji utiš!"
Ten jen pokrčil rameny a vložil si do úst poslední sousto své snídaně.
"Asi ji půjdu.." vstával od stolz Gavner.
"Kdo se Olah dotkne," zavrčel oranžovovlasý upír. "Ten bude mít co do činění se mnou a mými dýkami."
Gavner se posadil zpátky a naproti sedící Vandža se zašklebil.
"A ty se nesměj, nebo dostaneš lžící po hlavě."
"Jak to mluvíš s Knížetem, Hroozley?" zamrkal Vandža rádoby zlostně.
"Tak, jak se sluší, pane." vstával Larten a odnášel použité nádobí.
"Dělej něco s tím dítětem, prosím. To se nedá vydržet." přichomýtla se k němu Arra.
"Grrr," zavrčel Larten a odcházel z jídelny. Ve dveřích se otočil a křikl:
"Olah, odcházím."
Dítě se rychle zvedlo a co ji nožky stačily, cupitala za svým nejmilejším upírem.
Komentáře
Přehled komentářů
JEEEEEEE...to je ůžasnééééééé.........fakd super Kay
olah
(Silmarilien-Palantírilien, 8. 7. 2007 19:56):D:D:D nemám slov, tohle je vážně perfektní :DLarten měl asi zrovna nějakou extra náladu :D
Děkujuuuu...
(Ola, 27. 6. 2007 18:10)Děkuju moc!!! Už jsem ti to sice říkla ale to je detail...
Neodolatelné....
(trilia, 5. 10. 2007 18:16)