Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vteřina

14. 7. 2009
Po dlouhé pouti opustila kapka vody jejími sestrami obrušovaný povrch krápníku a dopadla na skalnatou zem jeskyně.

Porodním sálem se rozlehl křik vycházející z hrdélka právě narozeného člověka, odrážel se od stěn a rozradostnil unavenou mysl prvorodičky.

Okvětní lístek, jež vybarvilo samo jaro, se díky poryvu větru odtrhl od zbytku květu a tančil vzduchem.

Starostmi zažitého zničený a unavený důchodce ztěžka dosedl na vandaly zpola zničenou lavičku v parku, aby mu slunce zahřálo choré kosti.

Dívčino srdce zaplesalo, neboť rozum konečně pochopil, co mu srdce chtělo říct.

Já zírám do hlavně zbraně, jež drží v rukou zločinec a čekám, zda se dožiji další vteřiny...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář