Sen
Na stole rozložená bělostná plena a na ni růžovoučký
uzlíček.
Dítko otevřelo oči, jakmile ho pohladil po jedné
z hebounkých, pokrčených nožiček. Velké zelené kukadla na něj hleděla a
malinká pěstička chytila jeho obrovský prst.
Tohle je jeho dítě. Dítě Eleny a něho. Před ním na stole
leží zázrak přírody, malá kupička svalů, nervů, vnitřností, avšak i budoucího
citu, emocí a života vůbec.
V očích pocítil vlhost a dál pozoroval novorozeně.
To, povzbuzené jeho úsměvem začalo kopat nožičkama a
pěstičky přibližovalo k titěrným rtíkům.
Polekaně vytrhl svůj prst z sevření drobounké dlaně.
Ještě se trochu bál dotýkat se toho drobečka, který ho za nějaký ten měsíc
nazve otcem.
Elena na rozdíl od něj jejich syna s láskou, něhou a i
mateřskou samozřejmostí popadla do náručí a přenesla na přebalovací pult
s hromádce modrých dupaček, dalších bílých plen a jiných potřebných věcí
k přebalení dítěte.
Několik kroků dělících ho od dvou jeho milovaných bytostí
zmizelo a on pomalu objal Elenu kolem pasu. Žena se stávala průhlednější a
průhlednější, až zmizela docela.
S povzdechnutím zvedl hlavu a zjistil, že místo
štíhlého pasu zelenoočky objímá pas klidně oddychující Karoliny. Nejdříve chtěl
ruce osvobodit spod jejího těla a otočit se k ní zády, později však
zesílil ono sevření a políbil ji na krk. S očima upřenýma na odlesk
pouličního světla na bílých zdech ložnice přemýšlel o tom, co zažil ve svém
snu.
Byla to snad budoucnost, která by ho čekala, kdyby Elenu
nezabili? To, o co přišel, když..
Bolestivé místo v srdci se nikdy nezhojí. Jen je
zalepeno náplastí Karolininy lásky.
“Byla to jen další z nočních můr.” odehnal v hlavě
pochybné otázky a zabořil hlavu do maželčina ramena.
Vdechoval její vůni a pomalu usínal.
Nevěděl, že Karolina vzbuzena jeho silným stiskem, sice
netušila, co přesně ho trápí, jeho smutek byl však jasně čitelný. Otočila se k
němu tváří a hladila ho, jak se hladí malé děti před spaním, dokud sama
neusla.
Komentáře
Přehled komentářů
Tome, Tome... buď rád, že máš Karolinu a vyhnul ses hrůzám spojeným s děckem :) buď happy s milou Kájkou a na Elenu zapomeň :)
Hezký drobeček, Kájko :) jen na mě šla hrůza z toho děcka :oops: já naopak těhotenství a tak vnímám jako děs a něco nečistého :oops:
ale napsáno krásně! :)
:o)
(Silmarilien-Palantírilien, 26. 9. 2007 15:40)
jé, to je táák krásňounké :´)
Před ním na stole leží zázrak přírody, malá kupička svalů, nervů, vnitřností, avšak i budoucího citu, emocí a života vůbec. - tenhle popis maličkého miminka mě vážně zaujal. :-) také považuji početí a následný porod za něco úžasného :-)
:-)
(Woxys, 26. 9. 2007 16:56)