Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kulička boduje.. :-)

6. 11. 2006
O čem to asi ti dva tak živě diskutují? Určitě na mě za tím sklem šijí nějakou boudu. Proč by se jinak zavřeli na balkon?
Haf!! Vy dva, odlepte se, já jsem tady a chci jedno pohlazení, páníčkové!
Ha, no konečně...

Kuk na mě, kuk zase na hrnce na plotně..
Ty jejich krátké pohledy se mi nelíbí. Jsou... tak mrazící. Mám na ocásku husí kůži.
Jé, obojek utáhnut, vodítko připnuté a.. co to? Och, to ne! Já nechci!!!
Fuj, pánovy ruce byly přesné a nakonec ta přezka zapadla na své místo.
Grrr, jak já nesnáším tu mříž na svém čumáčku!

My jedeme autem? Já myslel, že jdeme na procházku. Hm, třeba pojedeme někam za město. Možná tam, kde byly kupky, hromady listí, které jsem mohl prozkoumávat a rozhazovat všude kolem sebe.
Oou, tuhle zatáčku znám. A průkazky v něžných rukách páničky také.
Tohle není procházka, tohle je...
ZRADA!!!

"Mám z toho psa modřiny." mnula si dlaně Karolina.
"Lepší než pokousané. U veterináře Kulička ukazuje část svého divokého já, co zdědil po předcích." pousmál se Kranich a odepnul psovi košík. "No tak, zas tak hrozné to nebylo."
Pch, nebylo. Tobě do zadnice nikdo injekci nestrčil.
Uraženě odcházím do svého pelechu. Hlavu vzhůru, pravá packa, levá packa, žádný veselý pohyb oháňkou.
Ts, veterinář..
Toho pána v bílém plášti s rukama ledovějšíma než letošní první sníh bych vám přál.
Pelíšku, uch, to bylo hrozné!

"To opravdu není pes." smála se hnědovláska a podávala manželovi schovanému za novinami hrnek teplé kávy. "Je to forma vyšší inteligence převyšující nás všechny."
"I ty, Kájo?" odhrnul cíp novin Tom, vrhl na ni hraně vyčítavý pohled a opět zmizel za potištěným papírem.
"Co já?"
"Nehraj si na neviňátko. S Wox založte Kuličkův fanclub." pochechtával se.
"No jo, ty... Jdu si udobruchat našeho mazlíka dlouhou procházkou."

Sklonila se nad košíkem. Neodolala a posadila se vedle hřejivého psího klubíčka. Prsty projížděly hnědou srstí a myšlenky proplouvaly hlavou.
"Kuličko, ty drobku.." šeptala si pro sebe.
Copak, všimli jste si, že jsem potichu, co? Chybím vám!
Ts, ten veťák byl od vás pěkný podraz!
Tak dobře, už se na vás nezlobím.
No tak, pospěš si, paničko, z toho ležení mě svědí packy!