Jdi na obsah Jdi na menu
 


Smuténka

13. 9. 2007
Chvíle

Za žádnou pravdu na světě.
Ale jestli chceš,
za malý pětník ticha.

Je chvíle, která půlí krajinu.

Pokorný okamžik,
kdy někdo z nás dýchá.


Smlouva

Nechci, aby mne obmýšlel kterýkoliv bůh.
Mám odedávna svého,
pro vlastní potřebu, i k svému narovnání.
A pro pokoru, které je mi třeba.

Někdy se přihodí, že lidská duše smrdí
jak namoklá psí srst.
Za to se nerouhám. Chci jenom, aby bolest
opravdu bolela a slza byla slza.



Zlatá brána

Hledal jsem hezké slovo pro tebe
a měl jsem na jazyku temnou višni.
I chřástal se mi líbil,
také tráva.

Dokonce autogén.

A náhodou jsem našel nejhezčí,
dívej se, venku POPRCHÁVÁ.

Není to zlatý červencový liják,
co je jak mečem podepřená brána.
Můžeme vejít. Hlava nesejde.



Venku jen trochu, drobně POPRCHÁVÁ.




 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nadpis

(Tarantule, 24. 1. 2008 20:30)

tyhle drobečky se mi moc líbí :)

:-)

(Silmarilien-Palantírilien, 15. 9. 2007 9:43)

mocka pěkné drobečky. :-) asi si od ěj něco půjčím. :-)na poezii sice moc nejsem, ale sem tam mě něco velmi osloví :-)